ZKUŠENOST EXILU. OSUDY EXULANTŮ Z ÚZEMÍ BÝVALÉHO RUSKÉHO IMPÉRIA V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU
„Celá tvůrčí radost je pro mne v živém obcování s živými dušemi. A v Československu jsem pocítil, že toto obcování již dávno se uskutečnilo, a mně zbývá jen pokračovati v něm. Mám velké a blahosklonné posluchačstvo, jehož jsem pozbyl po ztrátě vlasti. Jako pro spisovatele, a tudíž i člověka rozděliti tyto kategorie, je po mém soudu nemožné, neboť jsem nalezl jakoby druhou vlast.“ Jevgenij Čirikov (1864 – 1932), ruský spisovatel.
Informace
Letohrádek Hvězda, Obora Hvězda, Praha 6
Od 16.06.2017
Do 29.10.2017
Podobně jako v případě jiných migračních vln 20. a 21. století stál i za porevolučním exilem z bývalého carského Ruska rozvrat dosavadních sociálních struktur, existenciální nutnost úniku z jinak bezvýchodné situace, ale také přímá represe ze strany nastupujícího režimu. První světová válka, únorová a říjnová revoluce i následná občanská válka přivedly zemi k totálnímu hospodářskému a politickému chaosu. Odchod okolo dvou miliónů obyvatel ji připravil o velkou část organizačních, vědeckých a uměleckých kapacit. Mnohonárodnostní exil z území rozvráceného impéria zároveň znamenal nesporné kulturní a intelektuální obohacení hostitelských zemí. Postoj mladé Československé republiky se jeví jako mimořádně inspirativní. Poskytnutí pomoci běžencům bylo vnímáno jako vklad do budoucnosti zemí, ze kterých exil přicházel. I když se tato očekávání nenaplnila, lze v pomoci meziválečné emigraci spatřovat jeden z čestných momentů našich dějin, svědčící o schopnosti solidarity a empatie.
Kromě známých osobností – jako jsou básnířka Marina Cvetajevová či malíř Grigorij Musatov – bude mít návštěvník výstavy možnost seznámit se s osudy a díly méně známých, ale velmi zajímavých postav emigrace, například originálního malíře Ivana Kulce, výtvarníka Sergeje Maka, s životními příběhy techniků a přírodovědců, kteří zanechali výraznou stopu ve vývoji československého zbrojního průmyslu, stavitelství, chemického průmyslu a mnoha dalších technických a vědních oborech. Zastoupeni jsou také představitelé společenských věd a v neposlední řadě také divadelní a filmoví umělci. Kromě exponátů ze sbírek PNP, které obsahují největší kolekci osobních fondů emigrantů u nás, přináší projekt velké množství dokumentárního materiálu z fondů řady archivů, muzeí a galerií i ze soukromých sbírek. Výtvarná díla, fotografie, předměty každodenního života, originály rukopisů a korespondence, ukázky dobové knižní, časopisecké, ale také filmové produkce budou představeny v šesti tematických okruzích výstavy: I. Příběh emigrace, II. Nový domov / Každodenní život, III. Ruský Oxford, IV. Obrazy exilu mezi tradicí a modernismem, V. Paměť exilu: knihy a literatura, VI. Na jevišti a před kamerou.
Na výstavě jsou použity originály a kopie materiálů ze sbírek těchto institucí a osob:
Památník národního písemnictví, Národní galerie v Praze, Národní filmový archiv, Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna, Slovanský ústavu AV ČR, v. v. i., Národní muzeum v Praze, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ústavu botaniky a zoologie Fakulty přírodovědecké Masarykovy univerzity v Brně, Archiv města Plzně, Národní technické muzeum, Vojenský historický ústav Praha, Archiv Národního divadla v Praze, Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., Státní Treťjakovská galerie v Moskvě, Múzeum ukrajinskej kultúry Slovenského národného múzea vo Svidníku, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Národní archiv ČR, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Archiv hl. m. Prahy, Státní oblastní archiv v Plzni, soukromá sbírka Anastázie Kopřivové.
Výstava je součástí projektu č. DG16P02R057 podpořeného MK ČR v rámci programu NAKI II.
Výstava se koná pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana.
PLAKÁT ke stažení.
POZVÁNKA na vernisáž ke stažení.
DOPROVODNÝ PROGRAM CZ-ENG-RU ke stažení.
FOTOGRAFIE Z VERNISÁŽE 15. 6. 2017 na Facebooku PNP
FILM O VÝSTAVĚ na Youtube PNP
Informace
Letohrádek Hvězda, Obora Hvězda, Praha 6
Od 16.06.2017
Do 29.10.2017
Aktuální a chystané
Rodiče a děti
Listopadový pořad pod vedením Miloše Sládka a Jeana-Gasparda Páleníčka nabídne hudebně-literární večer věnovaný barokní a raně novověké literatuře, doplněný hudebním doprovodem souboru Ritornello pod vedením Michaela Pospíšila.
Vernisáž výstavy Nejkrásnějších českých knih roku 2025
Zveme na vernisáž výstavy Nejkrásnějších českých knih roku 2025, která se uskuteční v Muzeu literatury ve čtvrtek 19. listopadu 2026 v 18.00 hodin.
Komentovaná prohlídka výstavy Hlasy z dálky
Česká literatura v exilu 1948–1989. Výstava představuje vznik a proměny českého literárního exilu v druhé polovině 20. století. První komentovaná prohlídka výstavy s její autorkou Michaelou Kuthanovou se uskuteční v sobotu 21. listopadu v 16 hodin.