Mají české země jednu nebo více literatur?

Co literaturu více jazyků z českých zemí spojuje a co rozděluje?

Jak se společně podílely na utváření moderního člověka? Jak díla 19. století zní dnes v profesionálním přednesu herců?

Na tyto otázky odpoví a pokusí se ukázat tři večery, v nichž se představí veřejnosti kniha Tvořeni literaturou. Společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí (1760—1920), jejímiž autory jsou Václav Smyčka, Václav Petrbok, Jan Budňák, Ladislav Futtera, Martin Hrdina, Mirek Němec a Matouš Turek.

Druhý večer nabídne tři sondy do novější literatury let 1860-1920.

Beletristické úryvky budou komentovat Jan Budňák, Matouš Turek a Mirek Němec.

Úryvky z děl přednesou Karolína Pösinger a Jean-Gaspard Páleníček.

Třetí setkání (22. 5. 2025 od 18:00) bude věnováno sondám do literatury starší (1760-1870).

Tvořeni literaturou. Společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí (1760—1920)

O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích, které měly zdůvodnit svébytnost národních literatur. Tato kniha naopak poprvé nahlíží vývoj literatury v českých zemích jako celek. Sleduje napříč česky i německy psanou literaturou způsoby, jimiž literární díla znázorňovala a utvářela vnímání, jednání a cítění člověka dlouhého 19. století, tedy různé formy jeho subjektivity. Vypráví při tom o vzestupu, nacionalizaci a krizi sebeobrazu člověka spojeného od osvícenství s vírou ve schopnost kultivovat a harmonizovat své nitro. Vedle slavných osobností, jako jsou Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová, Adalbert Stifter, Marie von Ebner-Eschenbach či Franz Kafka, se zde potkávají i stovky dnes méně známých a zapomenutých autorů a autorek, kteří inovovali literární výrazové prostředky a společně utvářeli moderní obraz člověka.

Vychází ve spolupráci nakladatelství Akropolis a Ústavu pro českou literaturu AV ČR.