Výstava představila aktivity jednoho z významných ohnisek intelektuální a tvůrčí rezistence proti dusivému ovládnutí kultury totalitní mocí, jakým byl proměňující se tvůrčí okruh nejprve kolem Karla Teiga a po jeho smrti kolem básníka a teoretika umění Vratislava Effenbergera, a to od poválečného formování tzv. druhé surrealistické generace až po činnost obnovené Surrealistické skupiny v Československu v 70. a 80. letech.