Ve druhé polovině 20. století se ve východní Evropě samotný jazyk ocitl v komunikačním a politickém “zajetí”. Tak to alespoň pociťovala řada umělkyň a umělců, básníků a básnířek z tohoto regionu a kreativně na tuto výzvu reagovali.  Soustředili se při tom na materiální a mediální aspekty jazyka a vytvářeli pro sebe a pro své publikum performativní situace, v nichž bylo možné testovat, inscenovat a prožívat radikální možnosti jazykového vyjádření.

Všechny tyto výzvy jsou ostatně platné i dnes a řada současných autorek a autorů navazuje na tvorbu svých předchůdců, jimž různé podoby bezvýchodnosti jazyka sloužily jako zdroj inspirace.

Výstava Poezie & performance. Východoevropská perspektiva, která se v různých podobách představila již v osmi evropských zemích, přináší obrazové a zvukové záznamy jazykově-poetických performancí od téměř 90 umělců z 11 zemí střední a východní Evropy. Podtitul výstavy pak naznačuje, že právě v tomto regionu pozorujeme po celá desetiletí citlivost vůči moci a zároveň vůči křehkosti a zranitelnosti jazyka.

Výstava pracuje s tematickými okruhy, které jsou vymezeny zaměřením na určitá těžiště v umělecké praxi: performance čtení a psaní, audiogesta, intervence do veřejného prostoru, kinematografická poezie, tělesná poezie a jazykové hry.

V časech politických krizí získává vztah poezie a performance výjimečnou naléhavost, neboť v těchto zdánlivě okrajových uměleckých projevech mohou být vyjádřeny souvislosti, které by jinak zůstaly nevyslovené.

Výstava vznikla na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury.