Památník národního písemnictví představuje podzimní výstavní projekty, významné akce a nové publikace

Tisková zpráva / Praha, 22. září 2026 

Památník národního písemnictví představil plánované výstavní projekty, mimořádné akce a publikační činnost pro rok 2026. Na tiskové konferenci 22. září v Muzeu literatury vystoupil ředitel PNP prof. Michal Stehlík spolu s dalšími pracovníky a pracovnicemi, aby seznámili veřejnost o všech plánovaných aktivitách pořádaných v tuzemsku i zahraničí na zbytek roku 2026. Kompletní informace o připravovaných projektech naleznete v tiskové zprávě. 

Památník národního písemnictví má za sebou několik významných výstavních projektů v tomto roce. Mimořádný zájem vzbudila výstava K. H. Mácha: Vše jsem očekával od budoucnosti, nic od okamžiku, následovaná projektem Lustig: Svědek rozvratu lidskosti. V uplynulých týdnech byla završena také panelová výstava R. M. Rilka a byly vyhlášeny výsledky Soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2025. Na konci srpna jsme na zahradě muzea zpřístupnili panelovou výstavu Václav Kaplický: Život a dílo spisovatele. V Letohrádku Hvězda zároveň probíhá putovní výstava Rajzovní deníky: Ilustrátorstvo na cestách od renesance po současnost, připravená ve spolupráci s festivalem komiksu a ilustrace LUSTR. K nedožitým 90. narozeninám Václava Havla jsme rovněž připravili mimořádnou výstavu Dopisy Olze, představující dosud nezveřejněnou korespondenci mezi Václavem a Olgou Havlovými. 

Na podzim roku 2026 chystáme několik významných výstavních projektů. První z nich, mezinárodní výstava Nic mě nenutí, kromě lásky, vznikla u příležitosti čestného hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu. Výstava mapuje kontinuitu české literatury od 19. století po současnost prostřednictvím autorek, jejichž tvorba překračovala společenské normy, politické tlaky i kulturní stereotypy. Dalším stěžejním projektem bude výstava HLASY Z DÁLKY / Česká literatura v exilu 1948–1989, s datem zahájení 23. října věnovaná vzniku, proměnám a významu českého literárního exilu ve druhé polovině 20. století. Na začátku listopadu pak zahájíme tradiční výstavu Nejkrásnější české knihy roku 2025. 

Knižní veletrh ve Frankfrtu nad Mohanem 
Výstava Nic mě nenutí, kromě lásky (B. N.) – Česká literatura od Boženy Němcové po Radku Denemarkovou vůbec poprvé v zahraničí představí kontinuitu české literatury od 19. století až po současnost. Prostřednictvím výrazných autorek ukazuje, jak jejich díla překračovala společenské normy, politické tlaky i kulturní stereotypy a spoluutvářela podobu české literatury napříč generacemi. Autorský tým ve složení Michal Stehlík (Památník národního písemnictví), Lisa Straßberger (Haus am Dom) a Libuše Heczková (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) připravil výstavu u příležitosti čestného hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu. Výstava bude veřejnosti přístupná od 3. října do 26. listopadu 2026 v prostorách Haus am Dom ve Frankfurtu nad Mohanem.  

 Expozice je rozvržena do čtyř tematických celků rozprostřených ve čtyřech podlažích budovy. Věnuje se mimo jiné zápasu za ženská a lidská práva, angažovanosti ve veřejném prostoru, hledání svobody a vlastního hlasu v každodenním životě či zkušenosti násilí, útlaku a společenských traumat. Závěrečná část pak otevírá mnohovrstevnatý svět utvářený rozmanitostí jazyků, kultur, národností a identit. Vedle grafického zpracování, citátů a osobních výpovědí autorek doplňují výstavu také čtyři filmové projekce, například dokument věnovaný Bohumile Grögerové a Josefu Hiršalovi nebo kultovní snímek Sedmikrásky. 

Doprovodný program Frankfurtského knižního veletrhu 
Památník národního písemnictví se zároveň zapojuje do doprovodného programu Frankfurtského knižního veletrhu v rámci projektu Czechia dvěma odbornými diskusemi. Ve čtvrtek 8. října se uskuteční debata Exil jako evergreen české literatury, které se zúčastní Martina Mecco, Jan Rubeš, Zofia Baldygová a moderátorka Olga Pavlová. V neděli 11. října proběhne diskuse Čeští německy píšící spisovatelé včera a dnes za účasti Štěpána Zbytovského, Jaroslava Rudiše, Aleny Wagnerové a moderátora Michala Stehlíka. Obě debaty spojuje téma české literatury překračující hranice jazyka, státu i kulturního prostoru. Zatímco první se zaměřuje na zkušenost autorů, kteří české prostředí opustili, ale nadále jej svou tvorbou spoluutvářejí, druhá sleduje postavení a recepci českých autorů působících v německojazyčném literárním kontextu.  

Literature Archives & Museums Platform (LAMP) 
Památník národního písemnictví zakládá ve spolupráci s Estonským literárním muzeem v Tartu novou platformu pro užší spolupráci mezi literárními muzei, archivy a příbuznými institucemi. První setkání zástupců významných literárních muzeí a archivů z Evropy i dalších částí světa proběhne v Muzeu literatury ve dnech 19.–21. října 2026. Nově vznikající platforma LAMP bude sloužit jako prostor pro mezinárodní spolupráci, sdílení zkušeností a hledání společných odpovědí na současné výzvy, kterým literární muzea a archivy čelí. 

Cílem pražského setkání je nastartovat dlouhodobou spolupráci mezi partnerskými institucemi a vytvořit základ pro budoucí společné projekty. Program nabídne diskuze o možnostech profesní spolupráce, sdílení odborného know-how, rozvoje mezinárodních projektů i o roli literárních muzeí a archivů v současné kulturní politice. Součástí setkání bude rovněž odborná konference určená nejen zástupcům paměťových institucí, ale také širší veřejnosti. V prostorách Muzea literatury se při této příležitosti setkají zástupci literárních muzeí, archivů a souvisejících institucí z Belgie, Estonska, Finska, Německa, Litvy, Lotyšska, Polska, Rakouska, Arménie, Tchaj-wanu a České republiky. 

HLASY Z DÁLKY / Česká literatura v exilu 1948–1989 
Několikaletý výzkumný projekt připravovaný ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, pod vedením kurátorky Literárního archivu PNP Michaelou Kuthanovou představí veřejnosti vznik, fungování a proměny české exilové literatury po roce 1948. Výstava se zaměřuje na autorky a autory, kteří z politických důvodů opustili socialistické Československo, avšak svou tvorbou nadále významně ovlivňovali český kulturní a literární prostor. První, faktografická část výstavy přiblíží fungování exilového literárního prostředí a prostřednictvím dobových exponátů představí nejvýznamnější knižní tituly, nakladatelství, kulturní časopisy i osobnosti, které se podílely na vydávání české literatury v zahraničí. Druhá část se zaměří na konkrétní díla exilových spisovatelů a spisovatelek a nabídne návštěvníkům bližší setkání s jejich texty a životními příběhy. 

Archivní dokumenty a knižní materiály doplní výtvarná díla, ilustrace i ukázky volné tvorby umělců a umělkyň, kteří se podíleli na podobě exilových publikací. Součástí výstavy bude také interaktivní sekce, v níž si návštěvníci budou moci vyhledat konkrétní autory, autorky a projekty na mapě českého exilu, nahlédnout do práce redaktorů Rádia Svobodná Evropa nebo zhlédnout dokumentární film Za železnou oponou, zachycující vzpomínky významných osobností českého exilu. 

Nejkrásnější české knihy roku 2025 (NČKR) 
Historie soutěže NČKR sahá až do období první republiky. Jde o nejvýznamnější kontinuálně pořádanou soutěž knižního designu v České republice, kterou organizujeme již 61 let. Cílem soutěže je podporovat kvalitní knižní tvorbu a motivovat nakladatele k tomu, aby vedle obsahu věnovali pozornost také grafické úpravě, typografii a celkovému výtvarnému zpracování knih. Příjem přihlášek do 62. ročníku soutěže bude probíhat od prosince 2026 do února 2027. 

Na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže NČKR 2025, které se uskutečnilo 2. června 2026 ve Studiu Hrdinů, byly oceněny nejlepší publikace v sedmi soutěžních kategoriích a uděleny čtyři zvláštní ceny. Po sérii výstav v České republice i zahraničí zavítá přehlídka oceněných titulů také do Muzea literatury. Výstava, připravovaná ve spolupráci s grafickým duem Robert V. Novák a Zuzana Burgrová, nabídne nejen vítězné knihy, užší výběr soutěže, zvláštní ceny a nesoutěžní slovenskou sekci, ale také bohatý doprovodný program. Návštěvníci se mohou těšit na komentované prohlídky, odborné diskuse a přednášky věnované současnému knižnímu designu a polygrafii. Na začátku roku 2027 bude zároveň představen vizuální koncept 62. ročníku soutěže, jehož autorem je grafický designér Jozef Ondrík. 

Literární archiv
Památník národního písemnictví připravuje 58. číslo sborníku Literární archiv s tematickým zaměřením na českou science fiction. Sborník se zaměří výhradně na science fiction v českém prostředí a otevře témata, jako jsou proměny žánru, vztah k modernitě a technologickému pokroku, cenzura, ideologické vlivy, čtenářská recepce, nakladatelská politika nebo postavení science fiction v kontextu české literární kultury 20. století. Významným zdrojem pro připravované studie jsou také rozsáhlé fondy Literárního archivu PNP, které uchovávají materiály řady autorů od Karla Čapka a Jana Weisse až po Egona Bondyho, Ladislava Fukse či Emila Vachka. 

Na podzim otevřeme veřejnosti Centrální depozitář v Litoměřicích. Toto odborné pracoviště neslouží pouze k uchovávání fondů a sbírek, ale nově nabídne také jedinečnou možnost nahlédnout do zákulisí péče o literární dědictví. Návštěvníci si zde budou moci prohlédnout výstavu věnovanou fenoménu knihy Školák Kája Mařík a navštívit autenticky rekonstruované pracovny významných osobností české kultury. Budou zpřístupněny pracovny spisovatelů: Ludvíka Vaculíka, Aloise Jiráska, Jaroslava Vrchlického a dalších výrazných představitelů české literatury. 

Významnou součástí programu jsou také výstavy připravené z fondů Literárního archivu PNP. Na konci srpna byla v muzejní zahradě otevřena panelová výstava Václav Kaplický: Život a dílo spisovatele, jejímž autorem je Martin Dolejský. K nedožitému 90. výročí narození Václava Havla vznikla výstava Dopisy Olze, představující dosud nepublikovanou korespondenci mezi Václavem a Olgou Havlovými. Autory výstavy jsou Petr Kotyk a Tereza Zajíčková. Na začátek roku 2027 pak připravujeme ve spolupráci s partnerskou institucí v Mnichově pokračování výstavy věnované Raineru Marii Rilkemu. Na projektu se podílejí vedoucí Literárního archivu PNP Tomáš Pavlíček a Zuzana Jürgens, vedoucí Kulturního institutu pro české země / Adalbert Stifter Verein. 

Oddělení uměleckých sbírek
PNP spravuje po Národní galerii Praha druhý největší soubor sbírek výtvarné povahy v České republice. Fondy a sbírky jsou systematicky doplňovány o nové akvizice a z nichž jsou plánovány i pravidelné výstupy. Bronislava Rokytová ve spolupráci s Evou Bendovou představily na začátku září vědecko-výzkumný knižní projekt Konec pohádky? Ilustrovaná kniha pro děti 1869–1969, který mapuje ilustraci, její proměny i mnohočetné vizuální podoby v tomto období u známých i pozapomenutých ilustrátorů a ilustrátorek. Autorky jako první komplexně zachytily nejen vývoj knižní ilustrace, ale také společenské, kulturní a ideologické okolnosti jejího vzniku v českém a československém prostředí. 

Na březen 2027 připravuje Památník národního písemnictví výstavu Milada Marešová: Sny duše a realita života, věnovanou ilustrátorské tvorbě jedné z nejoriginálnějších českých umělkyň první poloviny 20. století. Výstavní projekt doplní odborná publikace a představí snovou i sociálně kritickou rovinu autorčina díla a nabídne výběr ikonických ilustrací, méně známých prací, vzácných ukázek i dosud nepublikovaných materiálů. Návštěvníkům tak přiblíží mimořádně osobitý výtvarný svět Milady Marešové a jeho význam v kontextu české knižní kultury. 

Ediční činnost Památníku národního písemnictví dlouhodobě zahrnuje vydávání odborných publikací, katalogů k výstavám i nových knižních titulů rozvíjejících výzkumnou a kulturní činnost instituce. V letošním roce vyšel kritický katalog k výstavě Lustig: Svědek rozvratu lidskosti a publikace Konec pohádky? Ilustrované knihy pro děti 1869–1969; v nejbližší době je plánováno vydání katalogu k výstavě HLASY Z DÁLKY / Česká literatura v exilu 1948–1989 a nového zpracování korespondence Václava Kaplického.  

Na přelomu let 2026 a 2027 připravuje PNP také řadu odborných titulů, mimo jiné publikaci Ondřeje Pavlíka Židovství jako otázka osobní identity a tvůrčích dispozic v díle a korespondenci Otokara Fischera, Pavla Eisnera, Františka Gottlieba a Viktora Fischla, svazek Karel Krejčí. Prameny k životu a dílu, Soupis zednářských tisků a 58. číslo sborníku Literární archiv na téma Česká science fiction mezi ideálem a ideologií. K připravované výstavě Milada Marešová: Sny duše a realita života vzniká rovněž odborný katalog doplněný o kritické studie. 

V roce 2026 si připomínáme 550. výročí českého knihtisku. Knihovna PNP k tomuto jubileu připravila příspěvek, který ve dvou částech představí exponáty se zaměřením na písmo z našich sbírek. V první části budou prezentovány ukázky písma z období, kdy se tiskové písmo postupně odpoutalo od svých rukopisných předloh a položilo základy typografického písma. Druhá část se zaměří na období 20. století, kdy vzniklo původní typografické písmo pro tisk češtiny. Nejen k této příležitosti jsme letos zahájili provoz Knihtiskařské dílny v Malé vile, která slouží pro doprovodné programy či edukační aktivity a její slavnostní otevření proběhne na podzim tohoto roku. 

Presskit ZDE

Sledujte nás na sociálních sítích! FB a IG @muzeumliteratury 

Otevírací doba Muzea literatury 
úterý–neděle 10–18 hodin 

Kontakt pro média:
MgA. Jan Kieweg, 607 708 190, kieweg@pamatnik-np.cz