Mají-li dvě nejvýznamnější evropské sbírky novel 16. století ledacos společného, není to snad proto, že by jeden z autorů od druhého opisoval, ale protože se oba dobře znali a příběhy si vzájemně vyprávěli. Oba kladou větší důraz na morální vyznění příběhů, nicméně jako morality jejich novely rozhodně označit nemůžeme. Oba dokážou klást důraz na detail, a tak jejich příběhy nabývají na délce. V pořadu představíme od obou po jednom typickém celém příběhu a několik kraších ukázek.

Cyklus večerů, z nichž tento je třetí, navazuje na pořady z české barokní literatury, které jsme v Muzeu literatury uváděly během minulé sezóny. Chce poukázat na podobnosti a především na diference mezi českou a evropskou raně novověkou literaturou. Zaměří se zejména na italskou, španělskou, francouzskou, německou a částečně i anglickou prózu. Zároveň je cyklus malou oslavou českých překladatelů 20. století. Je poměrně málo známou skutečností, že české překlady nejvýznamnějších evropských literárních děl raného novověku náleží mezi mistrovská překladatelská díla, mezi absolutní špičku novodobého světového překladu. Postupovat budeme chronologicky, ovšem s přihlédnutím k určitým souvislostem a žánrovým vazbám.

Přednes: Miloš Sládek, Jean-Gaspard Páleníček.

Hudební doprovod: soubor Ritornello (umělecký vedoucí: Michael Pospíšil).