V rámci cyklu literárních večerů Muzea literatury nám tato zdánlivě dětská hra poslouží jako odrazový můstek pro sérii portrétů a setkání s českými i zahraničními tvůrci. Čtení básní a textů bude prokládané rozhovorem: hříčka však má svou ozvěnu i ve slavné Baudelairově básni Correspondances, jež dává cyklu svůj název (Karlem Čapkem do češtiny překládaný jako „Vztahy“, Svatoplukem Kadlecem jako „Spojitosti“) a která tematizuje synestetické spojení vícero lidských smyslů (sluch podněcující vidění, čich inspirující dotek atd.), potažmo vazby mezi jednotlivými uměleckými výrazy. V rámci dialogu tedy bude docházet i na poslech hudby, komentování vystavovaných či promítaných výtvarných děl, často s využitím jedinečného bohatství sbírek Památníku národního písemnictví.

 

Pavel Kolmačka (8. října 1962 v Praze) absolvoval elektrotechniku, obor silnoproud (ČVUT Praha), a religionistiku, obor náboženství archaických kultur přírodních národů (FF MU Brno). Pracoval jako instruktor pracovní výchovy v ústavu sociální péče, sanitář v domově důchodců, redaktor, překladatel, korektor a středoškolský učitel. Žije v Chrudichromech u Boskovic. Debutoval společně s B. Chlíbcem, M. Salavou a E. Murrerem ve sborníku Básně (In margine 1989). Vydal sbírky básní Vlál za mnou směšný šos (KDM a Výtvarná společnost Kruh 1994, 2. vydání Kalich 1996), Viděl jsi, že jsi (Petrov 1998, německy 2001; cena Nadace Českého literárního fondu), Moře (Triáda 2010), Wittgenstein bije žáka (Triáda 2014) a Život lidí, zvířat, rostlin, včel (Triáda 2018). Napsal také román Stopy za obzor (Triáda 2006) a deníkovou prózu Jedna věta (58. svazek ERR, příloha RR č. 86/2012). Publikoval mj. v časopisech Vokno, Souvislosti, Revolver Revue, Literární noviny, Host, Weles. Řada jeho básní byla zhudebněna (Karel Vepřek).