Výstava básníka spjatého s českým symbolismem, zakladatele obce sokolské, patřícího neodmyslitelně k dekadentům Moderní revue, tvůrce reflektujícího tehdejší  umění , vyznavače verlainovské písně, milujícího anticky souměrnou krásu těla, stejně tak jako maje ve vědomí strašlivě rozpadající se svět, všech konců století, kolem kterých krouží slovo chilia – a jehož život na tomto světě byl ohraničený pouze čtyřiadvaceti lety – je soustředěna hlavně na cyklus jeho autoportrétů, a to včetně těch nejslavnějších kreseb jako je Vyhnanec nebo Můj Kristus. Vystavena je řada portrétů, jak Hlaváčkových přátel z domácích uměleckých kruhů, tak i světových osobností, samostatné kresby volného charakteru (Faun, Démon). Důležitou součástí výstavy jsou  práce knižní a ilustrativní, návrhy na obálky básnických sbírek (Prostibolo duše), časopisecké obálky (Volné směry, Moderní revue), dekorativní vzory, viněty, záhlaví s motivy lebek, květin, koncovky s kočkami, monstry, liliemi. Část expozice je věnovaná básníkovým rukopisům, skicám, fragmentům, stránkám s verši zařazenými do knih Pozdě k ránu, Žalmy, Nové struny, dále zápisníků s kresbami sokolských cvičení, z vojenské  tridentské služby, ukázkám z korespondence příteli Karlu Hronovi, nakladateli Otakaru Marienovi-Štorchovi. Výstavu doplňuje portrétní bysta básníka, vytvořená sochařem Janem Štursou. Ze současných autorů reflektujících Karla Hlaváčka představujeme akvarel od předního typografa, tvůrce písma a kreslíře Františka Štorma.

Památník národního písemnictví je spolupořadatelem výstavy, většina vystavených výtvarných a slovesných děl pochází ze sbírky PNP.