Daniel Defoe není zdaleka zapomenutý, vždyť takřka všichni z nás četli v mládí jeho Robinsona a snili o dalekých zemích. V červnu se sás tak pokusíme naladit na cesty do vzdálených krajů. Ovšem připomeneme také méně známý Defoeův Deník morového roku, reportážní prózu z Londýna zasazenou do časů morové epidemie, a zjistíme, že při epidemiích se lidé chovají v mnoha ohledech stále velmi podobně.

Cyklus večerů, z nichž tento je desátý a poslední, navazuje na pořady z české barokní literatury, které jsme v Muzeu literatury uváděly během minulé sezóny. Chce poukázat na podobnosti a především na diference mezi českou a evropskou raně novověkou literaturou. Zaměří se zejména na italskou, španělskou, francouzskou, německou a částečně i anglickou prózu. Zároveň je cyklus malou oslavou českých překladatelů 20. století. Je poměrně málo známou skutečností, že české překlady nejvýznamnějších evropských literárních děl raného novověku náleží mezi mistrovská překladatelská díla, mezi absolutní špičku novodobého světového překladu. Postupovat budeme chronologicky, ovšem s přihlédnutím k určitým souvislostem a žánrovým vazbám.

Přednes: Miloš Sládek, Jean-Gaspard Páleníček.

Hudební doprovod: soubor Ritornello (umělecký vedoucí: Michael Pospíšil).