Památník národního písemnictví představuje nejnovější akvizice a projekty pro rok 2026

Tisková zpráva / Praha, 5. března 2026 

Památník národního písemnictví představuje nejnovější akvizice, literární, vědecko-výzkumné a výstavní i jiné projekty připravované pro rok 2026. Na tiskové konferenci 5. března v Muzeu literatury vystoupil ředitel PNP prof. Michal Stehlík spolu s dalšími pracovníky a pracovnicemi PNP, aby seznámili veřejnost o plánovaných aktivitách na rok 2026. Kompletní informace o připravovaných projektech naleznete v tiskové zprávě. 

Do roku 2026 jsme vstoupili se dvěma výstavami věnovanými osobnosti moderního básníka Rainera Maria Rilka. Výstava v Muzeu literatury Rainer Maria Rilke a české země: způsoby ne/přítomnosti byla připravená k příležitosti 150. let výročí od narození autora a paralelní panelová česko-anglická výstava Praha a Čechy v básních Rainera Marii Rilka v muzejní zahradě. Výstavy věnované R. M. Rilkemu mají výrazný mezinárodní přesah. Ve spolupráci s Adalbert‑Stifter‑Institut des Landes Oberösterreich v rakouském Linci nyní připravujeme upravenou verzi expozice určenou pro tamní literární scénu. Předpokládáme pak, že varianta pražské výstavy bude následně představena také v německém Mnichově na začátku roku 2027. 

“Navazujeme na řadu mimořádných počinů z roku 2025, kdy v Muzeu literatury proběhla velmi úspěšná výstava Rychlé Šípy a Revolver Revue, dále výstavy Karla Čapka: Anglické listy a Jaroslava Haška k objevu chybějící části rukopisu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Součástí stálé expozice Rozečtený svět byla také sekce věnovaná T. R. Fieldovi, ke které byl vydán katalog Špatně jsem dopad, pokřtěný v Čistírně odpadních vod v Bubenči. V Letohrádku Hvězda se pak uskutečnila výstava Poslední muzeum, ke 100. výročí galerie Jiřího Karáska ze Lvovic.” ohlíží se za uplynulým rokem ředitel PNP prof. Michal Stehlík. 

Výstavní projekty PNP se letos uskuteční jak v tuzemsku, převážně v Muzeu literatury tak i zahraničí. Na duben připravujeme mimořádnou šestidenní výstavu Vše jsem očekával od budoucnosti, nic od okamžiku, K. H. Mácha (21. 4. – 26. 4.), zaměřenou na ojedinělé vystavení rukopisu Máje a připomene 190. let od vzniku tohoto významného díla.  

5.květnave spolupráci s Nadací Arnošta Lustiga zahájíme výstavu Svědek rozvratu lidskosti, připravenou k 100. výročí narození tohoto významného spisovatele. K výstavě bude vydán katalog. Na konci léta zpřístupníme panelovou výstavu v zahradě Muzea literatury zaměřenou na život a literární tvorbu Václava Kaplického (1895–1982). K výstavě vyjde v knižní podobě nové zpracování autorových deníků. 

 V říjnu uvedeme jeden z výstupů vědecko‑výzkumného projektu Český literární exil 1948–1989, který vzniká ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR a podporou programu NAKI III MK ČR. Pětiletý projekt kromě výstavy přinese dokumentární snímek Za železnou oponou a tři odborné monografie. V prosinci zahájíme výstavu věnovanou ilustracím Marie Marešové. Ve spolupráci s Filozofickou fakultou UK a Frankfurtským knižním veletrhem, kde bude Česká republika v tomto roce hlavním čestným hostem, připravujeme výstavu Nic mě nenutí, kromě lásky (2. 10. – 25. 11.) v katolickém kulturním centru Haus am Dom. 

Akvizice 

Literární archiv v uplynulém období obohatily tři významné akvizice – kufřík Mileny Jesenské, konvolut básníka Jiřího Kuběny a soubor materiálů týkajících se Vladimíry Čerepkové. Kufřík Mileny Jesenské (1870–1947) opatrovala rodina Arno Paříka celých 85 let, nyní je uložen ve fondu Literního archivu PNP. Maminka Arno Paříka, Božena Paříková, byla na Pankráci za války vězněná s Milenou Jesenskou. Na cestu Mileny Jesenské do Německa si vyměnily kufry, Milena odjela s velkým kufrem Paříků, Boženě zůstal jako památka na Milenu její malý kožený kufřík 45 x 30 x 12 cm. Události ohledně nálezu a umístění Boženy Paříkové spolu s Milenou Jesenskou a dalšími ženami ve společné vazbě okomentoval dědic a syn Boženy Arno Pařík. 

 Další akvizicí je osobní fond básníka a historika umění Jiřího Kuběny (1936–2017). Materiál zahrnuje mimořádně cennou korespondenci s Václavem Havlem, Josefem Topolem, Věrou Linhartovou a řadou dalších osobností z okruhu tzv. generace šestatřicátníků a jejich přátel, například Mikulášem Medkem a Janem Koblasou či filosofem Josefem Šafaříkem. Fond kromě korespondence obsahuje i rukopisy vlastní, rukopisy cizí, tisky, výstřižky a fotografie. 

 Poslední významnou osobností v akvizičních počinech je Vladimíra Čerepková (1946–2013), často řazená k beatnickému proudu literatury. Od 60. let publikovala poezii oceňovanou pro spontánní, oproštěný výraz a originální pohled na realitu, formovaný existenciálními tématy i traumatickým mládím. Její bohémský život ji přibližoval k autorskému okruhu beatniků; během Ginsbergova pobytu v Praze se s ním osobně setkala. Většinu tvorby napsala ve francouzském exilu. Pohřbena je na Břevnovském hřbitově, který spravuje PNP. 

 Oddělení uměleckých sbírek rozšířilo své fondy o několik významných akvizic spjatých s významnými osobnostmi a ilustrátorskou tvorbou. Získalo soubor ilustrací z nakladatelství Aulos: Pavel Sukdolák, Markéta Prachatická, Antonín Střížek, Petr Nikl a další autory, včetně originálů dokumentujících proces vzniku knihy.  

“Nezajímá nás pouze konečná podoba ilustrace, ale proces jejího vzniku, proto preferujeme originální návrhy, varianty nebo ilustrace opatřené poznámkami výtvarníka. Tento přístup je patrný v ilustracích Pavla Sukdoláka ke knize Noční rybí zpěv Christiana Morgensterna s ručně psanými umělcovy pokyny k sazbě a grafickému řešení knihy.” doplňuje vedoucí OUS PhDr. Vilma Hubáčková. 

Umělecké sbírky dále obohatila rozsáhlá kolekce malířky a grafičky Kateřiny Černé (1937–2024), tvořená originály a tisky jejích autorských knih z let 1966–2023. Mezi nejvýznamnější nové přírůstky patří také sbírka japonerií Sigismunda Boušky (1867–1942), obsahující japonské tisky 18.–19. století a Bouškovy skicáře s poznámkami. Významnou akvizicí je více než dvě stě prací Zdeňka Kratochvíla (1883–1961), jednoho z nejvýznamnějších českých kreslířů a karikaturistů meziválečné éry.  

Nejkrásnější české knihy roku (NČKR)  

Tento dlouhodobý projekt je největší a nejstarší soutěž knižního designu u nás. Probíhá bez přerušení již 61 let, ale její kořeny sahají až do první republiky. PNP ji pořádá spolu s Ministerstvem kultury – cílem soutěže je motivovat nakladatele k tomu, aby věnovali péči nejen textu, ale i kvalitní a umělecky hodnotné knižní úpravě. 

“Do letošního 61. ročníku přihlásili nakladatelé či autoři přes 360 knižních projektů, což je o 50 víc než v loňských dvou letech. Výrazně přibylo i studentských prací. Knížky bude v posledním březnovém týdnu posuzovat jedenáctičlenná mezinárodní odborná porota, která vybere tři vítěze v každé ze 7 kategorií, uděleno bude rovněž několik speciálních cen. I letos jsme po projeveném zájmu otevřeli soutěž i slovenským knihám až do 24. března 2026, byť jen v podobě nesoutěžní sekce. Kurátorský výběr slovenských knih bude součástí hlavní výstavy NČKR 2025 v Praze.” informuje o aktuálně připravovaném ročníku tajemnice soutěže Veronika Bendová. 

Slavnostní vyhlášení NČKR 2025 se bude konat 2. června 2026 ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci, Praze 7. Následuje několik souběžných výstav: poprvé budou k vidění již v druhé půlce června v rámci Smetanovy poetické Litomyšle, dále je čekají výstavy v Benešově, Olomouci, Praze a Brně a také na řadě míst v zahraničí: v Hongkongu, Frankfurtu nad Mohanem, Vídni, Lipsku a Vilniusu. Vítězné knihy také posíláme na prestižní mezinárodní soutěž Stiftung Buchkunst, kde se utkávají domácí vítězné kolekce z více než 30 zemí. I v této mimořádně vysoké konkurenci si český knižní design vede velmi dobře. 

Presskit ZDE