Literární archiv č. 60 / 2028

Psychiatrie jako katalyzátor literatury
VÝZVA pro badatelskou veřejnost

Navrhované 60. tematické číslo se soustředí na vztah mezi psychiatrickou zkušeností a literární produkcí v českém, případně širším středoevropském kontextu. Psychiatrie zde není chápána pouze jako medicínská disciplína, nýbrž jako specifický prostor produkce významů, v němž se střetávají normativní diskurzy společnosti s individuálním utvářením forem subjektivity, jazykového vyjádření i samotných podmínek literární reprezentace.

V české literatuře má psychiatrie jako instituce v literárním ztvárnění ambivalentní postavení: v četných textech, formovaných především surrealistickou tradicí a její poetickou modelací, je nahlížena jako místo kreativního rozvoje, v němž se prolínají prožitky duševní alterity s uměleckými východisky k transgresi reality. Zároveň však vystupuje jako prostor izolace, disciplinace a institucionální kontroly a tematizuje konkrétní podmínky hospitalizace, režimy dohledu či asymetrii mezi pacientem a psychiatrií. Řada textů vznikajících v (duševně) extrémních, izolovaných či represivních podmínkách tak může být čtena jako reflexe vztahů mezi společensky ustavenými normativními narativy (např. normalizační oportunismus versus disent či underground) a literární reprezentací psychopatologického vnímání, která často posouvá hranice umělecké artikulace. Právě v těchto napětích se otevírá prostor pro literární zpracování zkušeností, které se pohybují na hranici sdělitelnosti.

Texty vznikající v situacích, kdy je psaní bezprostředně ovlivněno diagnostickými kategoriemi nebo terapeutickými zásahy, vyžadují zvýšenou pozornost. Nejde přitom pouze o biografickou souvislost, nýbrž o otázku, jak se tyto rámce zapisují do samotné struktury textu: do práce s hlasem, do fragmentarizace výpovědi, do narušení časové či kauzální kontinuity. Literatura zde nevystupuje jako ilustrace „duševní poruchy“ nebo forma terapeutického sebezmocnění, ale jako svébytný modus její artikulace, který se může vůči odborným diskurzům vymezovat, případně je transformovat. V této perspektivě se jako inspirativní jeví zohlednění autorů spojených se surrealistickou poetikou (např. Zbyněk Havlíček, Karel Šebek, Karel Jan Čapek), stejně jako těch, jejichž tvorba vznikala v těsné blízkosti psychiatrické diagnózy či institucionální péče (např. T. R. Field, Ivan Blatný, Mnoháček Zgublačenko). Analogicky lze uvažovat o prózách, které situují děj do prostředí psychiatrických zařízení a skrze tuto perspektivu tematizují otázky identity, tělesnosti či mocenských vztahů (např. Zuzana Brabcová, Eda Kriseová, Václav Ryčl). Uvedení autoři nepředstavují uzavřený korpus, ale spíše naznačují možné směry dalšího bádání.

Reflexe toho, jak literatura reaguje na tlak diagnostických kategorií a terapeutických režimů – zda je reprodukuje, adaptuje nebo subvertuje –, je klíčová pro analýzu interakce mezi institucionálně ukotvenými formami vědění a vyprávění a singularitou literární výpovědi, která se často vymyká racionálním klasifikacím a artikuluje extrémní biografický prožitek v jeho různorodé nejednoznačnosti. Tematické číslo není omezeno pouze na literaturu 20. a 21. století; vítány jsou rovněž příspěvky zasazující problematiku do širšího historického rámce či zkoumající přesahy do dalších uměleckých oblastí (např. art brut, výtvarné umění či performativní formy). Cílem je nabídnout diferencovaný pohled na psychiatrickou zkušenost jako na pole napětí mezi normou a její transgresí, patologií a kreativitou, jež dokáže postihnout komplexitu vztahu mezi psaním, vnímáním a institucionálním zázemím, v němž se obě tyto roviny setkávají.

Prosíme o zaslání krátké anotace Vašeho navrženého příspěvku redaktorce sborníku Kláře Krásenské: krasenska@pamatnik-np.cz do 15. 10. 2026. Vlastní texty v rozsahu max. 30 normostran společně se stručným resumé a klíčovými slovy v češtině pak posílejte na uvedený e-mail do 30. 9. 2027. Uvítáme rovněž obrazové přílohy v maximálním rozsahu 5 položek doplněných o popisky.

editoři čísla: Univ.-Prof. Mag. Dr. Peter Deutschmann (peter.deutschmann@plus.ac.at), Patrik Valouch M.A. (patrik.valouch@plus.ac.at), prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (Josef.Vojvodik@ff.cuni.cz) odpovědná redaktorka: Mgr. Klára Krásenská (krasenska@pamatnik-np.cz)

Literární achiv č. 59 / 2027

Literatura doby baroka a její časové přesahy
VÝZVA pro badatelskou veřejnost

Když v roce 1994 vyšel sborník Literární archiv pod názvem Česká literatura doby baroka (č. 27), bylo to v době počátků jedné z dalších etap ve výzkumu barokní literatury a kultury. Sborník Literární archiv č. 59, věnovaný po řadě let znovu tomuto tématu, nemá být rekapitulací toho, kam se české bádání za oněch více než 30 let posunulo, a neměl by být ani jakýmsi přímočarým pokračováním předchozího svazku. Současné volání po výzkumu české literatury v širším evropském rámci zůstává mnohdy jen v rovině teoretické. Na téma Čechy – Evropa se chceme zaměřit poněkud konkrétněji: jsme zemí s množstvím jedinečných, velmi kvalitních překladů z evropské raně novověké literatury, z nichž ty nejcennější vznikaly od konce 30. do konce 80. let 20. století. Podílela se na nich řada vynikajících českých básníků i mimořádně nadaných překladatelů. Tím se otevírají otázky spjaté jak s originálními díly literatury 16.–18. století, tak s problematikou překladů (ale i s přímým či nepřímým vlivem těchto překladů na původní českou básnickou tvorbu 20. století). V neposlední řadě bychom rádi navázali na studie, které v současné době vznikají, věnují se výzkumu české barokní literatury a mnohdy vycházejí z fondů literárních historiků uložených v Literárním archivu PNP. Důležitá a poměrně málo probádaná je i otázka časových přesahů barokních textů a barokní kultury do 19. i 20. století. V ediční části bychom se chtěli zaměřit zejména na relativně nové přírůstky ve fondech Literárního archivu vztahující se k problematice pobělohorské literatury (zejména fond Alexandra Sticha a rukopisy teologa a historika Josefa Resla).

Níže nabízíme stručný seznam tematických okruhů jakožto rámec, do nějž by bylo vhodné zapojit jednotlivé příspěvky:

• české překlady evropské raně novověké literatury (přístupy, osobnosti, tradice…),
• druhý život barokní literatury: a) výzkum a prezentace jeho výsledků, badatelské spory; b) časové přesahy barokních textů do 19. nebo 20. století,
• evropská barokní literatura ve srovnávací perspektivě,
• využití a zpracování materiálů z Literárního archivu PNP vztahujících se k raně novověké literatuře.

V případě, že se Váš odborný zájem tomuto rámci vymyká, a přesto chcete do sborníku přispět, kontaktujte editora čísla. Vaši iniciativu uvítáme.

Prosíme o zaslání krátké anotace Vašeho navrženého příspěvku do 15. 10. 2025 redaktorce sborníku Kláře Krásenské: krasenska@pamatnik-np.cz. Vlastní texty v rozsahu max. 30 normostran společně se stručným resumé a klíčovými slovy v češtině pak posílejte na uvedený e-mail do 30. 9. 2026.

Editor čísla: doc. PhDr. Miloš Sládek, Ph.D. (sladek@pamatnik-np.cz)

Odpovědná redaktorka: Mgr. Klára Krásenská (krasenska@pamatnik-np.cz)