Literární archiv č. 57/2025

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Vyjde u příležitosti 100. výročí jeho založení v pražské kavárně Louvre.
VÝZVA pro badatelskou veřejnost

Dosavadní knižní práce věnované Českému centru Mezinárodního PEN klubu mají primárně přehledovou povahu: historickou rekapitulaci vzniku této významné kulturní instituce a jejího fungování v meziválečném období podala práce Petry Krátké Český PEN-klub v letech 1925–1938 (2003), v širším časovém záběru na ni později navázala obrazová publikace Vladimíra Křivánka Svědomí slova. Český PEN klub v proměnách doby (2016).

Cílem připravovaného čísla sborníku Literární archiv je zaměřit se na dosud opomíjená či pouze obecně zmiňovaná témata a oblasti aktivit českého PEN klubu. Prakticky nezpracována zůstává například základní otázka sepjetí jeho činnosti s prioritami dobové kulturní politiky, jež je v praktické rovině provázána se vztahy s příslušnými státními úřady (kancelář prezidenta republiky, ministerstvo zahraničí, v pozdějších dobách ministerstvo kultury ad.) a zasahuje i do oblasti praktického zajištění provozu – forem financování klubu, subvencování jeho dílčích rozmanitých aktivit. Z hlediska vývoje a ustalování členské základny se zejména pro meziválečné období nabízejí problémové okruhy zapojení německy, slovensky, maďarsky, ukrajinsky a rusky píšících spisovatelů a intelektuálů do činnosti PEN klubu. Detailněji by měly být prozkoumány také iniciativy spojené s poskytováním azylu nacismem pronásledovaným německým intelektuálům, fungování spolku v období nacistické okupace či v době anglického exilu. Vítány budou dále příspěvky zaměřené na kontakty české pobočky s londýnským ústředím či jinými zahraničními centry, účasti na světových kongresech Mezinárodního PEN klubu či pořadatelskou roli spolku při pražských kongresech v letech 1938 a 1994. Nedostatečnou měrou zůstávají probádány i vazby PEN klubu na příbuzné instituce typu Syndikát českých spisovatelů, Svaz československých/českých spisovatelů, Český literární fond, Společnost pro vědy a umění či Obec spisovatelů, případně poúnorové aktivity Střediska spisovatelů v exilu při Mezinárodním PEN klubu a rovněž protesty zahraničních center vůči komunistické cenzuře či pomoc těchto organizací českým spisovatelům.

V průběhu necelých sta let se České centrum Mezinárodního PEN klubu věnovalo bohaté přednáškové či ediční činnosti a například i oceňování významných osobností literární a intelektuální scény, k nimž patří udělování Cen Karla Čapka a PEN klubu. Redakce uvítá také materiálově zaměřené příspěvky o těchto klíčových aktivitách.

Do připravovaného čísla sborníku je rovněž zvažováno zařazení bloku informačně přínosných (optimálně pramenně orientovaných) příspěvků věnovaných vybraným osobnostem, jež se na činnosti Českého centra Mezinárodního PEN klubu v různých etapách jeho existence význačně podílely. V obecné rovině nedostatečně zmapovanou historickou etapu pak představuje PEN klub po roce 1989.

Bohatou materiálovou základnu k dalšímu bádání mohou kromě dobového tisku či informací z dalších médií nabídnout mj. fondy Literárního archivu PNP/ML, zejména doplňovaný spolkový archiv PEN klubu s materiály od jeho založení či osobní fondy jednotlivých předsedů, členů výborů i dalších aktivních členů (Karel Čapek, Otokar Fischer, Viktor Fischl, Josef Hiršal – Bohumila Grögerová, Adolf Hoffmeister, Marta Kadlečíková, Vladimír Karfík, František Khol, František Langer, Jiří Mucha, Václav Tille, Anna Maria Tilschová, Otakar Vočadlo ad.).

Krátké anotace navrhovaných příspěvků zasílejte do 31. 8. 2023 redaktorce sborníku Tereze Sudzinové: sudzinova@pamatnik-np.cz. Vlastní texty v rozsahu max. 30 normostran společně se stručným resumé a klíčovými slovy v češtině pak posílejte rovněž na uvedený e-mail do 30. 6. 2024.

Editorka: Tereza Sudzinová (PNP).

Literární archiv č. 58/2026

Česká science fiction mezi ideálem a ideologií
VÝZVA pro badatelskou veřejnost

Žánr science fiction nacházel místo v dějinách české literatury obtížně, ostatně stejně jako další formy populární literatury. Sledována byla často jen jeho výjimečná díla nezřídka přesahující žánrové hranice, např. texty Karla Čapka či Jana Weisse. Literárněvědné bádání pak začalo populární literatuře věnovat soustavnější pozornost teprve s významným časovým odstupem, mimo jiné v souvislosti s oživením zájmu o sociální a kulturní kontexty literární komunikace.

Název Česká science fiction mezi ideálem a ideologií upozorňuje na jednu možnou osu bádání: linii od ideálu (individuálně konstruovaných utopických představ o společnosti zítřka) po ideologii (homogenní soubor rysů budoucí společnosti odpovídající komunistické doktríně). Přijímány budou ovšem i texty mimo tuto naznačenou linii, např. profily sci-fi spisovatelů dříve přehlížených, dosud podrobněji neprobádaných nebo autorů, jejichž těžiště tvorby leží mimo jmenovaný žánr. Vítány budou i příspěvky věnované širším teoretickým východiskům, vydavatelským praktikám či dějinám recepce žánru. Vyloučeny nejsou ani historické sondy do dobové vizuální kultury a ilustrace, pakliže budou spojené s literaturou. Z koncepčních a prostorových důvodů se však číslo sborníku zaměří pouze na science fiction, nikoli na široce pojatou fantastickou prózu či žánrovou fantasy literaturu.

Vhodným zdrojem pro studie nebo edice jsou fondy Literárního archivu PNP, často dosud málo vytěžené, zejména spisovatelů mimo hlavní literární proud. Najdeme zde materiály autorů, kteří psali sci-fi příležitostně (např. Egon Bondy, Ladislav Fuks, Rudolf Těsnohlídek, Emil Vachek), i těch, kteří se k žánru vraceli častěji (Karel Čapek, Ludmila Freiová, Karel Hloucha, Jan Weiss aj.).

Namátkou uvádíme některá témata, která by stála za zpracování: proměny recepce science fiction v českém prostředí, utopické či antiutopické myšlení a modernita, oslava či kritika pokroku v meziválečné české sci-fi, regulace publikování sci-fi a cenzura po roce 1948, komunistická ideologie v české sci-fi, politické jinotaje a alegorie v české sci-fi, čtenářská recepce sci-fi v Československu, sci-fi v dobové literární kritice, prosazování sci-fi žánru v nakladatelské praxi období normalizace, domácí sci-fi a underground, česká sci-fi ve světle feministické kritiky.

Anotace navrhovaných příspěvků posílejte do 31. 8. 2024 editorovi čísla Ivanu Adamovičovi na mail ivan.adamovic@email.cz. Vlastní texty v rozsahu max. 30 normostran společně se stručným resumé a klíčovými slovy v češtině pak posílejte na uvedený e-mail do 30. 6. 2025.

Editor: Ivan Adamovič (PNP).

Literární achiv č. 59 / 2027

Literatura doby baroka a její časové přesahy
VÝZVA pro badatelskou veřejnost

Když v roce 1994 vyšel sborník Literární archiv pod názvem Česká literatura doby baroka (č. 27), bylo to v době počátků jedné z dalších etap ve výzkumu barokní literatury a kultury. Sborník Literární archiv č. 59, věnovaný po řadě let znovu tomuto tématu, nemá být rekapitulací toho, kam se české bádání za oněch více než 30 let posunulo, a neměl by být ani jakýmsi přímočarým pokračováním předchozího svazku. Současné volání po výzkumu české literatury v širším evropském rámci zůstává mnohdy jen v rovině teoretické. Na téma Čechy – Evropa se chceme zaměřit poněkud konkrétněji: jsme zemí s množstvím jedinečných, velmi kvalitních překladů z evropské raně novověké literatury, z nichž ty nejcennější vznikaly od konce 30. do konce 80. let 20. století. Podílela se na nich řada vynikajících českých básníků i mimořádně nadaných překladatelů. Tím se otevírají otázky spjaté jak s originálními díly literatury 16.–18. století, tak s problematikou překladů (ale i s přímým či nepřímým vlivem těchto překladů na původní českou básnickou tvorbu 20. století). V neposlední řadě bychom rádi navázali na studie, které v současné době vznikají, věnují se výzkumu české barokní literatury a mnohdy vycházejí z fondů literárních historiků uložených v Literárním archivu PNP. Důležitá a poměrně málo probádaná je i otázka časových přesahů barokních textů a barokní kultury do 19. i 20. století. V ediční části bychom se chtěli zaměřit zejména na relativně nové přírůstky ve fondech Literárního archivu vztahující se k problematice pobělohorské literatury (zejména fond Alexandra Sticha a rukopisy teologa a historika Josefa Resla).

Níže nabízíme stručný seznam tematických okruhů jakožto rámec, do nějž by bylo vhodné zapojit jednotlivé příspěvky:

• české překlady evropské raně novověké literatury (přístupy, osobnosti, tradice…),
• druhý život barokní literatury: a) výzkum a prezentace jeho výsledků, badatelské spory; b) časové přesahy barokních textů do 19. nebo 20. století,
• evropská barokní literatura ve srovnávací perspektivě,
• využití a zpracování materiálů z Literárního archivu PNP vztahujících se k raně novověké literatuře.

V případě, že se Váš odborný zájem tomuto rámci vymyká, a přesto chcete do sborníku přispět, kontaktujte editora čísla. Vaši iniciativu uvítáme.

Prosíme o zaslání krátké anotace Vašeho navrženého příspěvku do 15. 10. 2025 redaktorce sborníku Kláře Krásenské: krasenska@pamatnik-np.cz. Vlastní texty v rozsahu max. 30 normostran společně se stručným resumé a klíčovými slovy v češtině pak posílejte na uvedený e-mail do 30. 9. 2026.

Editor čísla: doc. PhDr. Miloš Sládek, Ph.D. (sladek@pamatnik-np.cz)

Odpovědná redaktorka: Mgr. Klára Krásenská (krasenska@pamatnik-np.cz)