Literární archiv č. 58/2026

Česká science fiction mezi ideálem a ideologií
VÝZVA pro badatelskou veřejnost

Žánr science fiction nacházel místo v dějinách české literatury obtížně, ostatně stejně jako další formy populární literatury. Sledována byla často jen jeho výjimečná díla nezřídka přesahující žánrové hranice, např. texty Karla Čapka či Jana Weisse. Literárněvědné bádání pak začalo populární literatuře věnovat soustavnější pozornost teprve s významným časovým odstupem, mimo jiné v souvislosti s oživením zájmu o sociální a kulturní kontexty literární komunikace.

Název Česká science fiction mezi ideálem a ideologií upozorňuje na jednu možnou osu bádání: linii od ideálu (individuálně konstruovaných utopických představ o společnosti zítřka) po ideologii (homogenní soubor rysů budoucí společnosti odpovídající komunistické doktríně). Přijímány budou ovšem i texty mimo tuto naznačenou linii, např. profily sci-fi spisovatelů dříve přehlížených, dosud podrobněji neprobádaných nebo autorů, jejichž těžiště tvorby leží mimo jmenovaný žánr. Vítány budou i příspěvky věnované širším teoretickým východiskům, vydavatelským praktikám či dějinám recepce žánru. Vyloučeny nejsou ani historické sondy do dobové vizuální kultury a ilustrace, pakliže budou spojené s literaturou. Z koncepčních a prostorových důvodů se však číslo sborníku zaměří pouze na science fiction, nikoli na široce pojatou fantastickou prózu či žánrovou fantasy literaturu.

Vhodným zdrojem pro studie nebo edice jsou fondy Literárního archivu PNP, často dosud málo vytěžené, zejména spisovatelů mimo hlavní literární proud. Najdeme zde materiály autorů, kteří psali sci-fi příležitostně (např. Egon Bondy, Ladislav Fuks, Rudolf Těsnohlídek, Emil Vachek), i těch, kteří se k žánru vraceli častěji (Karel Čapek, Ludmila Freiová, Karel Hloucha, Jan Weiss aj.).

Namátkou uvádíme některá témata, která by stála za zpracování: proměny recepce science fiction v českém prostředí, utopické či antiutopické myšlení a modernita, oslava či kritika pokroku v meziválečné české sci-fi, regulace publikování sci-fi a cenzura po roce 1948, komunistická ideologie v české sci-fi, politické jinotaje a alegorie v české sci-fi, čtenářská recepce sci-fi v Československu, sci-fi v dobové literární kritice, prosazování sci-fi žánru v nakladatelské praxi období normalizace, domácí sci-fi a underground, česká sci-fi ve světle feministické kritiky.

Anotace navrhovaných příspěvků posílejte do 31. 8. 2024 editorovi čísla Ivanu Adamovičovi na mail ivan.adamovic@email.cz. Vlastní texty v rozsahu max. 30 normostran společně se stručným resumé a klíčovými slovy v češtině pak posílejte na uvedený e-mail do 30. 6. 2025.

Editor: Ivan Adamovič.

Literární achiv č. 59 / 2027

Literatura doby baroka a její časové přesahy
VÝZVA pro badatelskou veřejnost

Když v roce 1994 vyšel sborník Literární archiv pod názvem Česká literatura doby baroka (č. 27), bylo to v době počátků jedné z dalších etap ve výzkumu barokní literatury a kultury. Sborník Literární archiv č. 59, věnovaný po řadě let znovu tomuto tématu, nemá být rekapitulací toho, kam se české bádání za oněch více než 30 let posunulo, a neměl by být ani jakýmsi přímočarým pokračováním předchozího svazku. Současné volání po výzkumu české literatury v širším evropském rámci zůstává mnohdy jen v rovině teoretické. Na téma Čechy – Evropa se chceme zaměřit poněkud konkrétněji: jsme zemí s množstvím jedinečných, velmi kvalitních překladů z evropské raně novověké literatury, z nichž ty nejcennější vznikaly od konce 30. do konce 80. let 20. století. Podílela se na nich řada vynikajících českých básníků i mimořádně nadaných překladatelů. Tím se otevírají otázky spjaté jak s originálními díly literatury 16.–18. století, tak s problematikou překladů (ale i s přímým či nepřímým vlivem těchto překladů na původní českou básnickou tvorbu 20. století). V neposlední řadě bychom rádi navázali na studie, které v současné době vznikají, věnují se výzkumu české barokní literatury a mnohdy vycházejí z fondů literárních historiků uložených v Literárním archivu PNP. Důležitá a poměrně málo probádaná je i otázka časových přesahů barokních textů a barokní kultury do 19. i 20. století. V ediční části bychom se chtěli zaměřit zejména na relativně nové přírůstky ve fondech Literárního archivu vztahující se k problematice pobělohorské literatury (zejména fond Alexandra Sticha a rukopisy teologa a historika Josefa Resla).

Níže nabízíme stručný seznam tematických okruhů jakožto rámec, do nějž by bylo vhodné zapojit jednotlivé příspěvky:

• české překlady evropské raně novověké literatury (přístupy, osobnosti, tradice…),
• druhý život barokní literatury: a) výzkum a prezentace jeho výsledků, badatelské spory; b) časové přesahy barokních textů do 19. nebo 20. století,
• evropská barokní literatura ve srovnávací perspektivě,
• využití a zpracování materiálů z Literárního archivu PNP vztahujících se k raně novověké literatuře.

V případě, že se Váš odborný zájem tomuto rámci vymyká, a přesto chcete do sborníku přispět, kontaktujte editora čísla. Vaši iniciativu uvítáme.

Prosíme o zaslání krátké anotace Vašeho navrženého příspěvku do 15. 10. 2025 redaktorce sborníku Kláře Krásenské: krasenska@pamatnik-np.cz. Vlastní texty v rozsahu max. 30 normostran společně se stručným resumé a klíčovými slovy v češtině pak posílejte na uvedený e-mail do 30. 9. 2026.

Editor čísla: doc. PhDr. Miloš Sládek, Ph.D. (sladek@pamatnik-np.cz)

Odpovědná redaktorka: Mgr. Klára Krásenská (krasenska@pamatnik-np.cz)